Dej Bůh štěstí, pane sládku!

S tímto pozdravem pivovarníků se seznámili žáci 9. ročníku, kteří se od 22.- 24.6. zúčastnili exkurze v pivovaru ve Viničných Šumicích. Tím si doplnili poznatky o výrobních technologiích probíraných při výuce organické chemie. Přečtěte si, co o exkurzi napsali někteří z žáků.

Adam Baláš, 9.B

Ve středu 23.6. jsme měli jít pěšky z Rousínova do Viničných Šumic, kde nás čekala exkurze v pivovaru Vildenberg. Z důvodu nepříznivého počasí jsme ale nakonec jeli autobusem do Vítovic a až odtud jsme šli pěšky přes kopec do Šumic. Za půl hodiny rázné chůze jsme zastavili před pivovarem.

Exkurze v pivovaru začala v podstatě hned, jak jsme dorazili. Vešli jsme dovnitř a usadili jsme se ve varně, tedy v místnosti, kde se s vařením piva začíná. Tady nám pan majitel povykládal o šumickém pivovaru a o celém procesu výroby zdejšího piva, a to jak z hlediska chemického, tak i historického. Dozvěděli jsme se spoustu nových věcí a mohli jsme ochutnat sladinu, což je sladký nápoj z naklíčeného ječmene, který jinde než na exkurzi nedostanete. Zatímco jsme popíjeli teplou sladinu, která nám moc nechutnala a zkoušeli vzorky různě upraveného ječmene a chmelu, tak jsme mohli pozorovat místního sládka při práci. Ten tady obsluhuje celý proces výroby piva. Sládek nám dal ochutnat i mladinu, což byl zchlazený výluh ječmene s chmelem bez alkoholu, který zrovna stáčel. Ten už víc připomínal skutečné pivo, tedy alespoň podle slov paní učitelky. Někteří z nás si i přidali a pan sládek směrem k nim poznamenal, že mají správně vyvinuté chuťové buňky. Pak jsme si prošli prostory pivovaru – spilku, ve které pivo prokvašuje a ležácké sklepy, kde pivo dozrává do podoby Vildenberg 11-ka, Vildenberg 12- ka nebo Vildenberg speciály.

Po exkurzi jsme se naobědvali v restauraci patřící k pivovaru, a pak jsme se pěšky vydali na zastávku do Vítovic, odkud naše cesta pokračovala autobusem zpět do Rousínova.

Damián Buchta, 9.C

Ve čtvrtek 24.6 jsme navštívili malý pivovar ve Viničních Šumicích pod dohledem paní učitelky Boháčkové, Šullové a pana „Vy“. Pivovar se jmenuje Vildenberg. Jeho název je podle zdejšího středověkého hradu Vildenberk, který byl jedním z největších středověkých hradů na Moravě.

Ráno jsme se vydali na cestu do Viničných Šumic, ale nešli jsme celou cestu pěšky, protože prudké deště, sužující Českou republiku, se nevyhnuly ani polňačce, po které jsme měli jít. Bohudík pro žáky jako jsem já. Z Rousínova jsme jeli městskou dopravou do Vítovic a odtud jsme vyrazili na 2 kilometry dlouhou cestu k pivovaru do Viničných Šumic. Exkurze nebyla moc dlouhá, ale byla zábavná. Dostali jsme ochutnat základní suroviny pro výrobu piva – chmel a několik druhů ječmene a degustovali jsme hořký nápoj určený k přípravě piva – mladinu. Informace o výrobě piva jsme se dozvěděli od sládka, který ovládá technologii výroby. Pan majitel zase přidal zajímavosti, které jsou spojeny s blahodárnými účinky piva na člověka. Ke konci exkurze jsme si prohlédli pivovar, nahlédli jsme do spilky, tedy místnosti, kde mladina kvasí na pivo. Při odchodu jsme si prohlédli ocenění, které pivovar za kvalitní piva získal. Jednu cenu jim dokonce předal předseda Senátu v Praze.

Nakonec jsme šli na řízek nebo smažák do restaurace, která je součástí pivovaru. Řízek byl dobrej. Po jídle jsme se vydali na cestu zpět. Byla stejná jako cesta do Šumic – pěšky a autobusem.