Škola v Novém Rousínově se nejdříve nacházela v místě nynější budovy staré pošty uprostřed náměstí (č. 67). Existovala tady poměrně dlouhou dobu, ovšem děti do ní docházely nepravidelně. V letech 1814–1815 postavili Rousínovští pro školní výuku novou budovu (v domě č. 84), kterou roku 1873 zvýšili o jedno patro, aby mohlo vyučování probíhat ve třech třídách (dnes budova městského úřadu).
Další významné datum v dějinách rousínovského školství představuje rok 1906, kdy se na náměstí otevřela měšťanská chlapecká škola a o rok později ji doplnila měšťanská dívčí škola. Žáci docházeli už do nové, na svou dobu moderní budovy, postavené architektem Františkem Valentou v letech 1904–1905 (dnes ZUŠ, vedle rodného domu Františka Sušila).
V roce 1949 se sloučily obecná a obě měšťanské školy a na jejich místě vznikly dvě střední školy, první a druhá. Zároveň se poprvé pro vyšší ročníky zavedla společná výuka chlapců a dívek. V Rousínově se nadále učili žáci z Komořan, Podbřežic, Čechyně, Olšan, Habrovan, Královopolských Vážan, Vítovic a Kroužku. V roce 1954 se v rámci školní reformy obě dosavadní střední školy sloučily v osmiletou střední školu.
Další reforma v roce 1960 dala vzniknout Základní devítileté škole v Rousínově. V roce 1963 byla slavnostně otevřena nová budova, v níž sídlí rousínovská základní škola dodnes.
Budova školy prošla zejména od začátku devadesátých let během dvou desetiletí několika zásadními úpravami. Díky nástavbě nového patra školy vznikl prostor pro nové odborné učebny. Vybudování školního sportovního areálu a pozdější výstavba nové městské sportovní haly velmi výrazně vylepšily podmínky pro provozování pohybových aktivit a sportovní přípravu dětí. Navíc parametry a vybavení haly vyhovují pravidlům pro organizování soutěží halových sportů, a tělocvična tak slouží i potřebám ostatních tělovýchovných organizací.
V r. 2015 byl ve dvorním traktu přistaven výtah, který z podstatné části vyřešil bezbariérový přístup do budovy.
Ve 2. pol. 20. století se postupně staly součástí rousínovské základní školy okolní malotřídky (Slavíkovice, Čechyně), které tak přestaly existovat jako samostatné subjekty. Jejich kapacitu nahradilo od r. 2014 zprovoznění budovy školy bývalého nábytkářského učiliště na ul. Tyršova.
Významní učitelé
Antonín Grác
Průkopník nových vyučovacích postupů. Antonin Grác učil na Měšťanské škole v Rousínově. Významně se podílel na přípravě školské expozice pro výstavu soudobé kultury v Brně roku 1928. Od tohoto roku působil mimo Rousínov. Napsal mnoho článků a publikací i učebnic pro měšťanské školy. Za druhé světové války se účastnil odboje, byl vězněn. Po válce pracoval ve Výzkumném ústavu pedagogickém.
Boris Vlach
Slavíkovický rodák, člověk oddaný svojí učitelské profesi, se narodil v roce 1921. Syn francouzského legionáře prožil řadu peripetií 20. století. Studium na Gymnáziu ve Vyškově a také členství v Sokole a zvláště ve Skautu vedlo nejen k jeho velkému vlastenectví, ale především k víře v demokracii a spravedlnost. Válečné roky vyplněné totálním nasazením v Říši ovlivnilo přátelství B. Vlacha se spisovatelem Ludvíkem Kunderou a rousínovskými spoluobčany – učitelem Eduardem Kalinou a sochařem Václavem Šedým. Po pedagogické praxi na řadě venkovských škol se stal učitelem, školním inspektorem a v roce 1968 ředitelem Základní školy v Rousínově. Angažovanost v době Pražského jara (obnovení Skautu v Rousínově) vedla k perzekucím, které se podepsaly na předčasné smrti pana B. Vlacha v r. 1986.
Mgr. Zdeněk Julínek
V uplynulých desetiletích se výrazně zapsal do dějin Rousínova pedagog, ochotník a komunální politik Mgr. Zdeněk Julínek. Tento charismatický matematik stanul v roce 1991 též v čele rousínovské základní školy a úspěšně ji řídil po dvě desetiletí. Jeho nadhled a citlivý přístup, umocněný životní zkušeností a profesionalitou, pomohly v období společenských změn elegantně transformovat rousínovské základní školství směrem k patřičné liberalizaci a konstruktivismu. Jeho jméno jsme mohli spatřit na plakátech např. rousínovského divadelního souboru Anakreon či křenovického Divadla Antonína Vorla. Volný čas vyplňoval i jako trenér rousínovských hokejových nadějí. Od začátku devadesátých let se podílel na rozvoji města jako člen zastupitelstva a městské rady.
Karel Wittek
Svoji stopu v regionálním školství otiskl i rousínovský rodák Karel Wittek (1824–1902) jako zakládající ředitel první české střední školy na Moravě – Slovanského gymnázia, založeného v Brně v roce 1867. Ve své funkci setrval až do roku 1888 a učinil z této školy jeden z pilířů české vzdělanosti na Moravě v druhé polovině 19. století.