Žáci cestu do Budapešti hodnotili různě, ale obecně platilo, že holkám cesta vlakem ubíhala dobře, neboť vytvořily velkou partu (bylo jich 20). Zatímco jeden ze tří chlapeckých účastníků napsal, že „cesta autobusem byla nekonečná“ a také „holky byly hrozně otravné, protože si furt pouštěly písničky z Frozen“, jeho nejmenovaná spolužačka se o cestě do Maďarska vyjádřila následujícími slovy: „Cesta tam byla strašně super. Ve vlaku jsme se smály, povídaly si a taky zpívaly.“ Jak vidno, vždy záleží na úhlu pohledu.
Po příjezdu do Halászteleku si děti našly své maďarské „parťáky“ a po krátké prohlídce školy jsme se mohli pustit do společného programu, který pro nás nachystali naši maďarští kolegové. Účastníci výměnného pobytu byli rozděleni do skupin o šesti členech a hráli různé zábavné hry, které podle vyjádření všech dětí z naší školy „byly fakt zábavné“ a které je hodně bavily. Chlapecká skupina sice jeden úkol úplně nepochopila a stalo se, slovy Tomáše D. následující: „Když jsme měli za úkol přemístit pomocí brčka čokoládové bonbóny, tak jsme je raději snědli.“ Tuto pasáž si ale všichni zúčastnění evidentně dobře užívali.
Čas strávený v rodinách hodnotily děti většinou velmi pozitivně, většinou trávily se svými rodinami čas aktivně a zajímavě – výlety do Budapešti: Budapest Eye, nákupní centrum (ve skupině deseti děvčat z projektu), večerní procházky městem, návštěva KFC – to vše se našim dětem samozřejmě velice líbilo. Jediná opakující se stížnost z jejich strany byla, že si moc nepopovídaly, protože často narážely na jazykovou bariéru, a to ať už ze strany své: „V rodině jsem byla hodně nervózní, chtěla jsem domů. Skoro jsem nemluvila a když ano, tak jsem ani správně neposkládala větu,“ anebo ze strany jejich hostitelské rodiny: „Byli hodně milí a hodní. Vzali mě do Budapešti a ta byla hrozně hezká ve tmě. Akorát mě mrzí, že absolutně neuměli anglicky a nedalo se s nimi pomalu domluvit.“
Druhý den jsme všichni společně absolvovali výlet do Budapešti spojený s návštěvou maďarského parlamentu. Drtivá většina našich žáků se rozplývala nad krásami Budapešti: „Budapešť byla nádherná! Líbil se mi parlament, hrad, mosty a celkově kultura… a byl to celkově skvělý zážitek.“ Z tohoto výletu jsme se vrátili do školy v Halászteleku, kde „…jsme stavěli 3D modely maďarských památek, to mě fakt bavilo.“
Poslední den pobytu naši žáci odprezentovali informace o českých památkách UNESCO, což se jim myslím velmi pěkně podařilo, potom společnými silami dokončili 3D modely maďarských památek a případně také plakáty o nich v angličtině. Po obědě už jsme se rozloučili a vydali jsme se na cestu domů. Ta probíhala v podobném duchu jako cesta tam. Nejvíce si ji užila děvčata z naší skupiny, zbytek lidí ve vagonu už méně. 😉
Na závěr ještě celkové hodnocení jedné z dívek z naší školy: „Ráno jsme s holkama slavily, že už jedeme domů, ale zároveň se nám v Maďarsku líbilo, takže nám to bylo líto. Celkově jsem moc ráda, že jsem to zažila.“
Mgr. Jan Tvrdík (s využitím zpětných vazeb žáků 8. ročníku)
